Zprávy památkové péče 1/2020

Podrobné informace

Rok vydání:

2020

Místo vydání:

Praha

Jazyk:

česky

Jazyk resumé:

anglicky

Počet stran:

144

catalog Tištěná verze

185 Kč

skladem

Koupit

První číslo Zpráv památkové péče v roce 2020 přináší jako jedno z hlavních témat urbanismus a jeho vztah k památkové péči. Jeho zpracování se ujal pod vedením Jana Jehlíka tým odborníků-urbanistů z ČVUT, kteří ve čtyřech studiích prezentují část z výsledků svého pětiletého výzkumu v rámci projektu Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky. Úvodní text seznamuje čtenáře s cíli a metodikou celého projektu, následující tři studie jsou již konkrétními sondami. Jana Zdráhalová představuje metodu topologické analýzy a ilustruje její využití při péči o urbanistickou hodnotu na příkladu města Pelhřimov. Vít Rýpar se zaměřuje na analýzu morfologie městské struktury a předkládá popis postupu, který by mohl tvořit doplněk ke standardním hodnocením historických významů a památkových hodnot urbanistického dědictví. Závěrečný článek tematické rubriky cílí na historická jádra měst – věnuje se významu, klasifikaci a možnostem sledování různých způsobů jejich využití v urbanistickém měřítku.

Krom zastřešujícího tématu nabízí číslo příspěvky věnované celkům moderní architektury a problematice jejich ochrany a regenerace. Tuto otázku tematizují na příkladu výstavní kolonie Werkbundu Eliška Podholová Varyšová nebo na příkladu českých panelových sídlišť Hana Řepková. Výsledky výzkumu konkrétních památek přináší dvě interpretačně odlišné studie. Článek Ondřeje Hnilici a Adama Sekaniny přináší ikonologickou studii sochařské galerie Na dlážkách v Telči. Studie Jany Tiché líčí osudy sklárny v Mnichově Hradišti na pozadí hospodářských a politických dějin.

Dalším již tradičně zastoupeným tematickým okruhem je restaurování a konzervace. Dějiny restaurování zastupuje článek o zámku v Bučovicích, v němž autoři na základě archivního a restaurátorského průzkumu zhodnocují restaurátorské zásahy na malířské a štukové výzdobě Císařského sálu v druhé polovině 20. století. S konzervací kamenných artefaktů a památek metodou impregnace epoxidovou pryskyřicí seznamuje čtenáře Petr Kotlík. Otázce, zda a do jaké míry vůbec lze konzervovat a restaurovat umělecká díla ze syntetických polymerů, věnují pozornost Ivana Kopecká a Eva Svobodová. V čísle lze nalézt také tradiční krátké články, zprávy a recenze.